Akční plán pro eHealth 2012 – 2020 z Digitální agendy pro Evropu

 

 

Akční plán pro eHealth 2012 – 2020 je strategický plán zabývající se koordinovaným  zavedením elektronického zdravotnictví do praxe v zemích Evropské unie. Plán pro toto období vznikl v březnu roku 2011 a je navazující strategií rozvoje eHealth z let 2004 – 2010.  Cílem této strategie je zavést lepší zdravotní podmínky pro pacienty Evropské unie a zkvalitnění pracovního prostředí evropských lékařů.

Současné využití eHealth v zemích Evropské unie

V současné době probíhá elektronizace zdravotnictví jednotlivých zemí Evropské unie rozdílným tempem. V některých zemích je již elektronické zdravotnictví hojně využíváno, jinde naopak k elektronizaci zatím vůbec nedošlo. V některých zemích byla snaha zavedení elektronizace zdravotnictví neúspěšná z důvodu neefektivy, nebo prostě proto, že o elektronizaci neprojevili zájem především sami pacienti.
V České republice je termín elektronizace zdravotnictví spojený především s elektronickým výdejem receptů a s kauzou IZIP. Tento projekt byl předem určený k nezdaru, neboť se ukázalo, že zavedení elektronických zdravotních knížek v České republice bylo značně neefektivní a bylo zneužito především k odklonění veřejných peněz plynoucích do tohoto systému k soukromým podnikatelům. Takováto zkušenost občanů s elektronizací zdravotnictví dává vzniknout špatnému předpokladu k úspěšnému zavedení elektronizace do budoucna.
Dle průzkumu veřejného mínění v celé Evropské unii bylo zjištěno, že eHealth je známý a zavedený pojem, jehož prospěšnost je dobře známa, avšak k jeho využívání dochází ve velmi malé míře. Z dat zveřejněných v roce 2010 vyplývá, že ačkoliv 81% veškerých nemocnic v rámci Evropské unie má možnost zavádět elektronické záznamy o svých pacientech, pouze 4% pacientů využívá online přístupu k těmto datům. 71% lékařů dává možnost svým pacientům objednat se k lékaři přes internet (tzv. eBooking) , avšak této služby využívá pouze 8% pacientů.
Tento obrovský rozdíl v možnostech využívání a konečném využívání eHealth však může do značné míry být zapříčiněn stářím pacientů. Příčinou nevyužívání internetu může být to, že pro pacienty starší generace jsou internet a nové moderní technologie příliš složité, a proto raději využívají staré a jim dobře známé metody jak se informovat o svých lékařských datech. Mladá generace, která využívá mobilních internetových aplikací v hojné míře, nevyužívá nejspíš eHealth  jednoduše proto, že vzhledem k svému věku lékaře příliš často nenavštěvuje.

Prospěšnost eHealth


Naproti tomu některá data zveřejněná v jednotlivých zemích Evropské unie jasně dokazují, že zavedení eHealth zvyšuje jak efektivitu práce lékařů, tak šetří čas pacientů a zejména veřejné peníze.
V některých zemích je eHealth již značnou měrou zaveden do praxe a veřejně známá data naznačují prospěšnost elektronizace zdravotnictví. Mezi tyto země se řadí především Německo, Nizozemsko, Velká Británie, Itálie, Dánsko nebo Estonsko.
Ze zveřejněných údajů například vyplývá, že elektronické zdravotnictví v Estonsku je využíváno 97% lékařů a až 47% pacientů. Je tedy zřejmé, že širší zavedení eHealth do praxe je v rámci Evropské unie proveditelné. Navíc z dat, které má k dispozici Dánsko vyplývá, že zavedení elektronického zdravotnictví ušetřilo ročně cca 120 000 000 dolarů, v Itálii pak zhruba 2 miliardy eur.
Z dalších statistik pak vyplývá, že v zemích, kde je eHealth pacienty využíváno došlo k značnému ušetření času pacientů při řešení svých zdravotních problémů.
Z těchto zveřejněných dat je tedy zřejmé, že elektronické zdravotnictví je nejen prospěšné pro pacienty a lékaře, ale stejně tak i pro jednotlivé státy, které tak mohou pomocí elektronizace zdravotnictví ušetřit nemalé prostředky z velkých výdajů, které ročně putují do zdravotnického sektoru.

Hlavní cíle eHealth pro rok 2012-2020

V předchozích řádcích bylo vysvětleno jaká je současná situace při zavádění eHealth v rámci Evropské unie a jaké výhody elektronizace zdravotnictví s sebou přináší. K tomu, aby bylo systematicky zavedeno eHealth v rámci celé Evropské unie a bylo efektivně využíváno, je však nutné učinit ještě mnoho kroků, jak v jednotlivých zemích, tak v rámci celého Evropského společenství. Jaké jsou tedy hlavní cíle pro digitalizaci zdravotnictví pro rok 2012 – 2020?
Cílem tohoto akčního plánu je především systematicky navázat na plán z období 2004 – 2010. To mimo jiné znamená nadále podporovat snahu Evropských států o digitalizaci zdravotnictví a především podporovat snahu těchto zemí převést teorii do praktické a využitelné roviny. Zejména však z této snahy musí mít prospěch pacienti, lékařský personál potažmo celá společnost, nikoliv jednotlivci parazitující na veřejných penězích.
S tím souvisí i další cíl tohoto plánu. Tím je zajištění bezpečí dat a soukromí pacientů a dále pak zajištění právní jistoty pro eHealth.
Evropská unie pak chce i nadále podporovat a zajišťovat inovace a výzkum v oblasti elektronického zdravotnictví.

zdroje:

http://www.ezdrav.cz/akcni-plan-ehealth-2012-2020-je-na-co-navazat/
http://www.ezdrav.cz/ehealth-v-eu/
http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-12-959_en.htm
http://ec.europa.eu/health/ehealth/docs/com_2012_736_en.pdf

Klára Galušková
BNT-kombi

Příspěvek byl publikován v rubrice eHealth a telemedicína, Seminární práce 2014, Uznané seminární práce. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.