E-preskripce léků aktuální stav v ČR

Elektronické recepty patří mezi často diskutovaná témata posledních let. Návrh zákona zavádějícího elektronické recepty podala trojice poslanců Boris Šťastný (ODS), Jiří Skalický (TOP 09) a Jiří Rusnok (LIDEM) a 19. února tohoto roku Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR navzdory připomínkám Senátu schválila po třetím, opakovaném hlasování novelu zákona o léčivech, jejímž nejdůležitějším bodem je zavedení povinné elektronické preskripce, zkráceně e-preskripce. Prezident Václav Klaus novelu podepsal.

Vládní novela zákona o léčivech, zákon č. 70/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, představuje největší změnu v právní úpravě léčiv od roku 2007. Zákon nabyl účinnosti již 2. dubna, některá její ustanovení však mají odloženou účinnost, což se týká právě e-preskripce, jež nabyde účinnosti až 1. ledna 2015.

Zákon č. 70/2013 Sb. zpřísňuje pravidla pro reexport léků a přichází také s několika novými instituty, např. řízení v případě pochybností nebo řízení o specifických homeopaticích. Novela rovněž uděluje provozovateli lékárny povinnost informovat pacienta o skutečné výši úhrady z veřejného zdravotního pojištění za každou položku na receptu.

Podle zastánců zákona přináší zavedení e-preskripce zásadní pozitiva. Vyzdvihují především význam e-preskripce pro kontrolu výdeje, interakcí léčiv apod. Argumentují širokým rozšířením elektronického podpisu mezi lékaři, lékárníky a lékárnami, protože je levný. Většina softwarů již s elektronickým podpisem standardně pracuje. Povinnou e-preskripci hájí také tím, že se do ní investovalo již hodně financí, nyní se systém využívá jen ke kontrole přípravků s pseudoefedrinem a do budoucna se chystá také kontrola léčiv obsahující konopí. Systém by měl ušetřit 100 mil. Kč ročně. K dalším výhodám systému pak patří omezení padělků, snížení administrativy a snížení množství nespotřebovaných a vyhozených léčiv díky zamezení duplicit. Data nashromážděná díky e-receptům by po jejich anonymizaci mohla být využita k mnoha prospěšným účelům. Pro vědecké účely by bylo možné zkoumat nejen to, které léky lékaři při určitých diagnózách pacientům předepisují, ale i jaké byly účinky jednotlivých léků na další vývoj zdravotního stavu osob.

Odpůrci argumentují počítačovou negramotností lékařů a jejich nevybaveností počítači. Tato změna prý přivede do existenčního ohrožení cca 20 % lékařů, kteří ordinují bez počítače a nemají přístup k rychlému a bezpečnému internetovému připojení. Návrh zákona navíc zcela předešel legislativní úpravu sdílení údajů o předepsaných léčivých přípravcích mezi lékaři nebo mezi lékaři a lékárníky. Pravděpodobnými motivy pro zavádění povinné e-preskripce je snaha ospravedlnit stamilionové výdaje za nevyužívaný systém e-receptů a jeho centrálního úložiště, případně možnost obohacení se při realizaci dalších IT zakázek v této oblasti.

Podle prezidenta České lékárnické komory Lubomíra Chudoby prý hrozí zbytečné náklady, které nebude mít kdo zaplatit. Novelu zkritizoval i prezident České lékařské komory Milan Kubek, podle něhož to pacientům nic nepřinese. Grémium majitelů lékáren e-recepty naopak podporuje, systém se podle nich ukazuje jako funkční a zvažovaný termín zavedení povinné elektronické preskripce dává velkorysou rezervu k přípravě.

V současné době předepisuje elektronicky léky pouze zlomek lékařů. Papírových receptů je ročně vypsáno kolem 75 milionů, e-receptů asi 300 tisíc. Do centrálního úložiště elektronických receptů je zapojeno přes 800 lékáren z celkového počtu 2750.

Příspěvek byl publikován v rubrice Archív. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.