eHealth a zdravotní pojišťovny u nás

V první řadě si ve stručnosti připomeneme co znamená pojem eHealth, zároveň si povíme něco o historii eHealth, o pilotních projektech i o plánech, které budou zásadním vlivem ovlivňovat nejen zdravotní zařízení a pacienty ale budou mít dopad i na zdravotní pojišťovny.

Pojem eHealth nebo také psáno e-Health jetermín označující obor, který zahrnuje všechny kroky k zlepšení a zkvalitnění služeb a péče o pacienty prostřednictvím elektronizace zdravotnictví. Jedná se o propojení komunikačních a informačních technologií, souhrnně (ICT), které vedou ke zlepšení komunikace mezi pacientem a zdravotnickými zařízeními, organizacemi a státní správou. Evropská unie má za cíl sjednotit jednotlivé národní projekty eHealth a vytvořit tak centrální systém elektronického zdravotnictví. Propojení těchto projektů znamená především rychlý a snadný přístup ke všem lékařským posudkům, zprávám, informacím o vydaných lécích a zároveň informace o celkovém zdraví pacienta. To vše bez ohledu na to, ve kterém státě se pacient právě nachází.

Hlavním cílem EU v oblasti eHealth pak  je:
– Zlepšení informovanosti o zdraví pacientů

– Zlepšení kvality péče o pacienta

– Zlepšení a zjednodušení užívání elektronického zdravotnictví ať už pro zdravotnické organizace nebo pro pacienty samotné

Tyto cíle EU jsou definovány v akčním plánu s názvem eEurope, který byl přijat v roce 2000.

eHealth v ČR:

V České Republice je základním pilířem pro rozvoj eHealth Národní plán rozvoje eHealth. Tento plán byl stanoven Českým národním fórem pro eHealth a ICT unií, zároveň se na tomto plánu a rozvoji podílí ministerstvo zdravotnictví. Národní plán rozvoje eHealth vznikl na základě podkladů a informací z EU a zároveň ze studie, která se zabývá situací a současnými podmínkami u nás.  Cílem tohoto plánu je vytvořit prostor a vhodné podmínky pro ucelenou koncepci rozvoje ehealth v ČR. Za cíl si tento plán dává, zlepšení zdravotní péče, zefektivnění služeb, a udržení těchto podmínek pro dlouhodobé působení.

 Za hlavní projekty/cíle byly označeny:

– Elektronická zdravotnická dokumentace

– Elektronická preskripce

– Elektronická identifikace pojištěnce a poskytovatele zdravotnických

  služeb, elektronický platební styk

– Registry a konsolidace resortních dat

– Klinické rozhodování, klinické protokoly a Health Technology

Assessment

– Portál, vzdělávání a telemedicína

Ehealth a zdravotní pojišťovny v ČR:

V tuto chvíli se budeme zabývat hlavním dopadem těchto cílů nejenom pro zdravotnická zařízení a pacienty ale především pro zdravotní pojišťovny. Prvním z důležitých cílů, který bude mít vliv na zdravotní pojišťovny je Elektronická preskripce, tzn. elektrické předepisování léků. Tento způsob předepisování léků by měl v budoucnu částečně nebo celkově nahradit stávající způsob předepisování, tzn. ručně. Usnadní to tak předání předpisu na lék jak mezi lékařem a pacientem, tak ale i mezi lékárníkem a zdravotní pojišťovnou. Ke zjednodušení dochází především tím, že v případě elektronického předpisu budou moci lékárny využít informace z předpisu k přímému vyúčtování předepsaného léku zdravotní pojišťovně. To zajistí úsporu času a práce s vypisováním identifikačních údajů pacientů. Zároveň budou mít pojišťovny on- line přehled o množství  a typu vydaných léků, pojistných plánech, aj.

Dalším cílem, který usnadní činnost zdravotním pojišťovnám je Elektronická identifikace pojištěnce a poskytovatele zdravotnických služeb a elektronický platební styk. Elektronická identifikace pojištěnce zajistí přiřazení pojištěnce ke zdravotní pojišťovně a zároveň ke zdravotnímu plánu. To znamená, přesnou identifikaci pojištěnce jak v ČR tak i na mezinárodní úrovni. Zároveň bude v souladu s platnou legislativou v EU. Elektronická identifikace pojištěnce a poskytovatele zdravotních služeb povede k centralizaci a optimalizaci systému zdravotního pojištění.

Posledním z cílů, který bude mít velký vliv na zdravotní pojišťovny  je vytvoření Registrů a konsolidace resortních dat. Jejich cílem je změnit vznik, rozvoj a způsob výměny informací na základě ICT různých druhů registrů. Důležitým kapitolou tohoto cíle je zavedení Úřadu pro dohled nad zdravotními pojišťovnami, jako nezávislý dohled  nad finanční situací pojišťoven a zároveň pro kontrolu plnění jejich povinností. Zdravotní pojišťovny budou mít také za povinnost pravidelně úřad informovat o hospodaření pojišťovny, dodržování pojistného plnění, a o zdravotních plánech.

Pokud se podíváme na zdravotní pojišťovny jako takové a jejich schopnost využívat eHealth a tele-medicínu v praxi, zjistíme, že většina z nich již nabízí spoustu služeb online. Je možné objednat se přes internet schůzku na pobočce, je možné si zřídit cestovní pojištění, změnit pojišťovnu, atd. Například Česká průmyslová zdravotní pojišťovna nabízí službu elektronické přepážky, kde máte možnost vidět vaše veškeré platby u lékaře, důležité informace k záchranné službě, celkový přehled péče o vás, finanční náklady na vaší dosavadní léčbu aj. Klienti Oborové zdravotní pojišťovny mohou nyní již téměř většinu administrativních úkonů vyřídit online prostřednictvím VITAKARTY. Většina zdravotních pojišťoven nabízí svým klientům i mobilní aplikace, za podpory tzv. mhealth = mobilní zdraví. Jedná se o možnost využívání mobilních a přenosných zařízení, která dokážou dlouhodobě monitorovat pacienta a poskytnout tak dokonalejší zdravotní péči. V případě že vlastníte smart telefony, systém android či jiné chytré mobilní telefony, máte možnost stáhnout si aplikaci, která Vám opět dává možnost kdykoliv nahlédnout do vašich informací ohledně zdravotního pojištění, výhod či Vám umožní změnit vaše základní údaje.

Pilotní projekty v ČR:

Jedním z pilotních projektů bylo zavedení eHealth na Vysočině a Karlových Varech. Do projektu byla zapojena Všeobecná zdravotní pojišťovna, lékaři, lékárníci, ambulance i záchranná služba. Cílem bylo ověřit v praxi, zda elektronizace usnadní práci lékařům a ostatním složkám, nevyjímaje pacienta. Záchranná služba v Jihlavě měla jako první v ČR zavedený systém EZK/IZIP ( elektronické zdravotní knížky), který zahrnuje veškeré zdravotní informace pacienta v elektronické podobě. Do tohoto projektu se zapojilo přibližně  43% lékařů, 27% ambulantních specialistů, 39% laboratoří, 56% lékáren a s podílem 100% nemocnice a záchranné služby. IZIP byl zaveden naplno v roce 2004 pod záštitou VZP. Tyto informace jsou přístupné online  24 hodin denně. Zároveň slouží k předání těchto informací na úrovni lékař –  pacient ale také na úrovni lékař – lékař.  Vedení a zřízení této knížky je zdarma avšak pouze pro pojištěnce VZP. Do tohoto projektu se zapojilo přibližně na 2,5 mil. pacientů, přesto byl projekt Ministerstvem zdravotnictví ukončen s odůvodněním, že nebyl dostatečně pacienty ani lékaři využíván. V souvislosti s projektem IZIP byly obviněni již 2 osoby. VZP byla často ostře kritizována, především bývalým ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem a to především za to, že nedokázala elektronické knížky dostatečně rozšířit. Za 10 let byly do tohoto projektu vloženy celkem 2 miliardy korun.

Nicméně VZP na konci roku 2013 opět nakročila k převzetí kontroly a správou tohoto projektu.

Současné projekty v ČR:

Od ledna r. 2011 je možné zasílat rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti či hlášení od ošetřujícího lékaře prostřednictvím eNeschopenky. Není již potřeba tyto dokumenty vypisovat ručně, stačí je poslat prostřednictvím datové schránky nebo přes aplikaci ČSSZ. Bližší informace k tomuto projektu naleznete zde: http://www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/informacni-technologie-eneschopenka.htm .

 Dalším projektem, který vznikl v roce 2011 je Agendový portál (http://ap.mzcr.cz/). Jedná se o webové stránky poskytující kompletní informace o jednotlivých zdravotnických resortech (celkem 82 subjektů), jako jsou např. Fakultní nemocnice, Ministerstvo zdravotnictví, zdravotní ústavy, psychiatrické ústavy, aj. Slouží pacientům k usnadnění nalezení všech potřebných informací  o jednotlivých subjektech a snížení administrativní zátěže pro jednotlivé resorty.

Dosud však asi nejúspěšnějším projektem  se zdá být ePACS (http://www.epacs.cz/). Hlavním garantem je Všeobecná fakultní nemocnice. Do tohoto projektu je zapojeno již 241 subjektů. Jedná se o systém zabezpečující rychlou a bezpečnou přepravu obrazových dat mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními pomocí IT technologii. Není tak nutné obrazová data přehrávat na cd, případně je zasílat emailem. Všechny tyto projekty významně přispěly k rozvoji eHealth u nás. Přesto se eHealth u nás drží stálespíše na lokální úrovni.

Závěrem se ještě podívejme jak je to s rozvojem eHealth  v EU a ve světě. Podle poslední studie, která byla vypracována a předložena na konci února  společností Epirica, dopadla Česká Republika  velmi dobře v porovnání s ostatními státy EU. Státy s největším rozvojem eHealth jsou Dánsko, Norsko nebo například Izrael. Důležitým státem který přispěl velkému rozvoji  eHealth se zajisté stala Kanada, která na programu elektronického zdravotnictví začala pracovat a investovat do něj již v roce 1997. Důležitým mezníkem zde bylo zavedení e-preskripce léků, díky kterému se provedla revize léků, které je nutné předepisovat a které nikoliv. V České republice je tento krok plánován na rok 2015.  Novelu zákona podepsal ještě bývalý prezident Václav Klaus. V tuto chvíli však o tomto projektu ještě spousta lékařů a lékárníků pochybuje. Nejsou si jistí, tím, že bude do příštího roku připraven a  funkční.

Přes všechny bariéry a problémy, které mohou s rozvojem eHealth nastat se však stále více propaguje tato forma komunikace. Ostatně například možnost objednání se k lékaři elektronicky je dnes pro mnoho lidí velmi příjemnou stránkou v oblasti zdravotnictví a proto bychom měli veškeré projekty spojené s elektronickým zdravotnictvím podporovat.

Lucie Chmelíková

Příspěvek byl publikován v rubrice Seminární práce 2014. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.