Národní zdravotní informační systém a jeho registry

Národní zdravotní informační systém je, jak už název napovídá, celostátní systém týkající se zdravotnictví a všeho, co pod tento pojem spadá. Má nespočet úloh, které jsou jasně definovány příslušným zákonem. Budeme-li konkrétní, pak je to zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování v § 70 odst. 1. Národní informační systém spravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.

V tomto informačním systému jsou vedena data o obyvatelstvu našeho státu a jejich zdravotním stavu, o zdravotnické ekonomice, o pracovnících ve zdravotnictví, o pracovnících, jejichž povolání se zdravotnictvím souvisí. Ve zdravotním informačním systému jsou uložené informace o poskytování zdravotnických služeb, jejich rozsahu a kvalitě. Systém podává informace o zdravotní politice. Tento systém také sleduje nejrůznější závažná onemocnění, která se na našem území ve společnosti vyskytují. Zdravotní informační systém může být také jedním ze zdrojů pro mapování účelnosti diagnostických a léčebných postupů a jejich nejnovějších trendů.

Národní zdravotní informační systém je užitečný i z hlediska různých statistických šetření, jež se ve spolupráci s ním, provádějí. Zpracovávají se statistiky o zdravotním stavu obyvatel, o zdravotních službách a jejich potřebě a spotřebě či o výdajích na těchto službách vynaložených. Informační systém je pomocným prostředkem pro vědu a výzkum v oblasti zdravotnictví.

V Národním zdravotním systému jsou vedeny nejrůznější registry. Patří sem např. Národní zdravotní registry, Národní registr zdravotnických pracovníků, Národní registr poskytovatelů, Národní zdravotní registry týkající se transplantací apod.

V národních zdravotních registrech se uchovávají informace o pacientech, kteří trpí či trpěli závažným onemocněním. Sleduje se vývoj určitého onemocnění, jeho příčina a v neposlední řadě také nutná péče. Jsou zde data o pacientech s úrazy či statistická data o dostupné zdravotní péči, jejím využívání a zdravotním stavu obyvatelstva.  Zdravotní registry slouží k přehledu vážných onemocnění, jejich příčin a dopadů na společenskou a ekonomickou sféru. Záznamy vedené ve zdravotních registrech neobsahují žádné osobní informace jako je například jméno či adresa.

Jedním ze zdravotních registrů je Národní onkologický registr. V tomto registru jsou dostupné údaje o onkologických onemocněních a jejich vývoji. Národní onkologický registr je podpůrným prostředkem z hlediska diagnostiky a včasné léčby, samotných příčin tohoto onemocnění a jejich dopadů na společnost. Informace, které jsou v tomto registru uložené, také pomáhají při tvorbě nejrůznějších programů zaměřených na prevenci. Zároveň je tento registr podkladem pro statistické účely a nejrůznější výzkumy. Registr také pamatuje na nezanedbatelné finanční náklady, které jsou potřeba při zajištění onkologické péče a nabízí ve své databázi jejich odhady.

Národní onkologický registr spolupracuje s mnoha dalšími zahraničními registry. Mezi ně patří Mezinárodní asociace onkologických registrů v Lyonu či Evropská síť onkologických registrů.

Mezi další registry patří např. Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů. Tento registr byl zřízen hlavně proto, aby nedošlo k takovému nakládání s tělem po smrti, které si zemřelý nepřál. Darování orgánů není samozřejmostí. Každý z nás se může rozhodnout, jak se chce, aby bylo po jeho smrti s tělem naloženo. Aby nedošlo k chybě a nesprávné manipulaci s tělem, je nutné tyto nesouhlasy s příslušnými náležitostmi evidovat. Tento registr je zřízen na základě zákonu č.285/2002 Sb. – transplantační zákon. Dle tohoto zákona se tedy předpokládá, že pokud není dárce zapsán v tomto registru, s dárcovstvím souhlasí.

Příspěvek byl publikován v rubrice Archív. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.