Robotické operace na dálku

1.1 Vysvětlení pojmu a princip operací
Pojem robotické operace můžeme vysvětlit jako chirurgický zákrok pomocí dálkově ovládaného robota, jenž lze využít u pacientů, trpících celou škálou onemocnění od rakoviny až po zúžení cév. Robotická chirurgie představuje zlom v operační technice či revoluci v chirurgii. Jde o nové odvětví chirurgie, vycházející z miniinvazivních operačních postupů, zejména laparoskopie. Laparoskopií máme na mysli miniinvazivní chirurgický zákrok, při němž se do těla pacienta zavádí pomocí několika menších otvorů nástroje.
U robotických operací je stejná příprava jako u zmíněné laparoskopie. Lékař nejprve provede krátký řez do břicha či hrudníku a vpustí plyn, jenž dutinu nafoukne. Dalšími otvory (běžně se provádí tři) je zavedena kamera a trokar, speciální trubice, jejímž prostřednictvím se do těla pacienta zavádějí operační nástroje. Sám lékař může či nemusí být v bezprostřední blízkosti pacienta. Zákrok je veden prostřednictvím speciálního přístroje s ovládací konzolí, pomocí nichž operatér hýbe rameny robota. Čelo má lékař opřené v místě, odkud vidí celé chirurgické pole. Pokud se lékař odkloní či čelo zvedne, systém se automaticky zablokuje. Jde o základní bezpečnostní prvek, bránící nekontrolovanému pohybu nástroje v těle pacienta. Veškeré dění v těle pacienta vidí operatér pomocí kamery, jež vysílá zvětšený trojrozměrný obraz, nezávislý na únavě lékaře. Na sále jsou kromě robota rovněž sestry a asistent, kteří zajišťují průběžnou výměnu nástrojů na ramenech robota a jejich čištění.

1.2 Vývoj
Myšlenka využití robotů v chirurgii je poměrně nová, objevuje se až ke konci 20. století a jde ruku v ruce s rozvojem technologií. Jako první byl zaváděn robotický asistent pro méně náročné laparoskopické operace, jenž byl ovládán hlasem chirurga. U nás se objevuje počátkem devadesátých let. Tento systém byl o pár let později (v roce 1998) rozšířen. K hlasovému ovládání, popřípadě k ovládání mechanickými spínači se přidala zdokonalená kinematická mechanická ruka se sedmi stupni volnosti. Princip hlasového ovladače spočíval v tom, že se na speciální kartu, jež se před operací vsunula do robota, nahrál hlasový modul s povely lékaře.
Nejmodernější systémy umožňují lékařům dokonce operovat na dálku. Lékař tedy nemusí být nutně přítomen na operačním sále. To však předpokládá spolehlivé spojení mezi dálkovým ovladačem, u něhož lékař sedí, a robotickou paží. Právě tento systém odborníci nazývají revolucí v oblasti miniivazivních zákroků, ale i v klasické chirurgii. V současné době jsou lékařské zákroky skrze roboty na vzestupu, zejména v cévní chirurgii či urologii.
První operaci srdce dálkově ovládaným robotem provedli lékaři v britském Leicesteru teprve v roce 2010. Tento tým vedl Andre Ng, jenž se tak stal prvním lékařem na světě, který provedl operaci lidského srdce na dálku.

1.3 Robotické operace u nás
Nemusíme však nutně chodit až do Británie či za moře. Podobné operace se totiž provádějí i u nás. Čeští lékaři dokonce patří ke světové špičce. Průkopníkem robotických operací a jedním z prvních chirurgů na světě, kteří úspěšně provedli robotickou cévní operaci na dálku, je Doc. MUDr. Petr Štádler, CSc., primář cévního oddělení pražské Nemocnice Na Homolce. Štádler se chtěl původně o možnostech miniinvazivních operací poučit ve světě. Nicméně po dlouhé pátrání a zjištění, že podobné středisko existuje pouze v Kanadě, se do laparoskopických operací cév pustil sám a v současné době učí roboticky operovat lékaře po celém světě. V Nemocnici Na Homolce a nejen tam (Ústřední vojenská nemocnice v Praze, Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, nemocnice sv. Zdislavy v Mostištích, Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem a Nemocnice s poliklinikou v Novém Jičíně, Fakultní nemocnice Olomouc) při operacích využívají systém da Vinci, jenž byl původně vyvinut pro armádu. Jde o víceramenný systém, simulující pohyby lidských rukou v pacientově těle.

1.4 Klady a zápory robotických operací
1.4.1 Výhody
Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně mladý obor, není doposud dostatečně ověřeno, zda převažují u těchto typů operací klady či zápory. Nicméně mají svá nepopiratelná pozitiva, mezi nimiž je často uváděna zejména větší pohyblivost než u laparoskopických zákroků, která je připodobňována pohyblivosti lidské ruky s rozsahem téměř 360 stupňů. Současně se robotická ramena dostanou do hůře přístupných míst. Při operacích na sobě nemusí lékaři mít těžké ochranné pomůcky proti radiaci, které jsou u jiných zákroků nutné, neboť vše, co se děje v pacientově těle sledují lékaři prostřednictvím rentgenu. Někteří odborníci rovněž vidí klady v bezpečnosti a rychlosti šití cév, robotické šití je až čtyřikrát rychlejší. Kupříkladu u operací srdce se zkrácením doby šití zkracuje doba ponechání svorky na aortě, čím se snižuje též zátěž srdečního svalu. Mnoho lékařů zdůrazňuje, že přenosem lékařových pohybů na robotická ramena je eliminován třes rukou v důsledku únavy operatéra při několikahodinových operacích. Díky kameře, jež snímá prostředí lidského těla v 3D zvětšeném obraze, odpadá změněné zorné pole, opět v důsledku únavy. Z některých studií vyplývá, že pacient operovaný roboticky zůstává kratší dobu v intenzivní péči, je dříve propuštěn do domácího prostředí a v důsledku toho se snižuje i spotřeba léků a odpadá hrozba infekcí.
1.4.2 Nevýhody
Mezi nevýhody je často zmiňována vysoká pořizovací i provozní hodnota robotů. Zdravotní pojišťovny takovéto typy operací nerady proplácí, jelikož jde o finančně náročné výkony. Uvádí se, že jedna cévní operace systémem da Vinci vyjde až na 130 tisíc korun. V jiných oblastech cena vychází obdobně. Současně se pojišťovny hájí tím, že neexistují dlouhodobé studie návratnosti. Některým lékařů se pak nelíbí, že se musí učit novým věcem a dovednostem, což může být velmi náročné, rovněž to, že jim chybí dotykový vjem při operacích.

1.5 Závěr
V současnosti nejsou sice robotické operace na dálku příliš časté, nicméně jejich popularita i přes finanční náročnost vzrůstá. Stává se oblíbenou ve všech oblastech chirurgie, a to nejen kvůli mnohým výhodám, ale zejména proto, že se skrze robotická ramena může chirurg dostat i do hůře přístupných míst téměř bez obtíž, aniž by musel pacienta otvírat. V minulosti provedené operace potvrdily, že přítomnost operatéra na sále není nutná. Nicméně chirurg byl doposud nablízku pro případ nouze. Do budoucna se však uvažuje možnost operovat z jiného města či dokonce jiného kontinentu, čímž by se snížil potřebný čas na dopravu specializovaného chirurga. Mnoho specialistů tuto oblast považuje za velmi perspektivní. Vše však záleží na vývoji v technologii.

1.6 Zdroje:
 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/veda-a-technika/88503-britsti-lekari-poprve-operovali-srdce-na-dalku/
 http://csrch.cz/da-vinci-system/
 http://ekonom.ihned.cz/c1-45581420-roboticti-lekari-radi-na-sale
 http://www.homolka.cz/cs-CZ/oddeleni/specializovana-centra/centrum-roboticke-chirurgie/nazory-odborniku.html
 http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=28597
 http://www.novinky.cz/veda-skoly/198893-poprve-v-dejinach-provedl-operaci-srdce-robot-rizeny-na-dalku.html

Příspěvek byl publikován v rubrice o portáli NIZ.sk, Seminární práce 2014, Uznané seminární práce. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.