Telemedicínské služby

Telemedicínské služby

 

Pojem telemedicína, neboli přenos a sdílení medicínských dat v prostředí moderních komunikačních systémů, patří ve zdravotnictví mezi nejrychleji se rozvíjející technologie. WHO definuje telemedicínu jako souhrnné označení pro zdravotnické aktivity, služby a systémy, provozované na dálku cestou informačních a komunikačních technologií za účelem podpory globálního zdraví, prevence a zdravotní péče, stejně jako vzdělávání, řízení zdravotnictví a zdravotnického výzkumu. V současné době můžeme rozlišit několik hlavních služeb, které nám telemedicína umožňuje:

 

Telekonzultace

Základní ideou telekonzultací je nahrazení osobního kontaktu při lékařském vyšetření pomocí telekomunikačním spojení. Telekonzultace je jedna z nejčastějších případů poskytování telemedicínských služeb. Statistiky uvádějí, že zahrnuje téměř 45%. Telekonzultace mohou mít mnoho podob. Z pohledu zúčastněných se mohou odehrávat mezi dvěma či více lékaři, nebo mezi lékaři na jedné straně a pacienty na straně druhé. Z hlediska druhu použitého přenosu existuje také mnoho variant. Nejjednodušším a široce využívaným případem je telefonický rozhovor mezi dvěma lékaři k získání druhého názoru. Dalším druhem přenosu je videokonferenční spojení mezi lékařem a pacientem. Využití telemedicínských konzultací se nabízí téměř ve všech lékařských oborech.

 

Telediagnostika

Telediagnostika umožňuje určení diagnózy u pacienta za pomoci vzdáleného lékaře.

 

Telemonitoring

Telemonitoring představuje monitorování pacienta, který se nachází v prostředí mimo nemocnici. Proces získávání dat může být manuální, kdy pacient sám zaznamenává sledované údaje (např. hodnoty krevního tlaku) a poté je přenáší počítačovou sítí, nebo kompletně automatizovaný, kdy není potřeba zásah pacienta.

Dostupné technologie dnes nabízejí:

  • senzor na zápěstí (měření tepové frekvence)
  • senzor dýchání uložený u lůžka (měří pravidelnosti dýchání)
  • senzor umístěný na lůžku (měření tepové frekvence, EKG, tělesné teploty)
  • senzory rozmístěné v bytě (detekce pohybu)
  • senzor na toaletě (měření hmotnosti, tuku, krevního tlaku, tepové frekvence, obsahu cukru v moči, zjišťování přítomnosti albuminu a krve v moči)
  • senzory integrované do spodního prádla (měření tepové frekvence, EKG, tělesné teploty, pravidelnosti dýchání)

 

Telepéče

Telepéče se využívá například u diabetiků. Využívá dat z telemonitorování při poskytování pomoci na dálku.

 

Teleedukace

Teleedukace znamená vzdělávání pacientů/lékařů na dálku.

 

Druhy telemedicínských služeb

  • hlasové- audio (telefon, hlasové konference)
  • obrazové- video (interaktivní televize, videokonference)
  • datové- výměna dat, přístup k databázím

 

 

Zdroje:

SKALICKÝ, Pavel. Využití telemedicíny v chirurgii [online]. 2009 [cit. 2013-04-30]. Disertační práce. Univerzita Palackého, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Miloslav Duda. Dostupné z: <http://theses.cz/id/wj5gg1/>.

Telemedicína. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Telemedic%C3%ADna

 

Svobodová Lucie

Příspěvek byl publikován v rubrice Archív. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Komentáře nejsou povoleny.