Telemedicínské služby
Pojem telemedicína, neboli přenos a sdílení medicínských dat v prostředí moderních komunikačních systémů, patří ve zdravotnictví mezi nejrychleji se rozvíjející technologie. WHO definuje telemedicínu jako souhrnné označení pro zdravotnické aktivity, služby a systémy, provozované na dálku cestou informačních a komunikačních technologií za účelem podpory globálního zdraví, prevence a zdravotní péče, stejně jako vzdělávání, řízení zdravotnictví a zdravotnického výzkumu. V současné době můžeme rozlišit několik hlavních služeb, které nám telemedicína umožňuje:
Telekonzultace
Základní ideou telekonzultací je nahrazení osobního kontaktu při lékařském vyšetření pomocí telekomunikačním spojení. Telekonzultace je jedna z nejčastějších případů poskytování telemedicínských služeb. Statistiky uvádějí, že zahrnuje téměř 45%. Telekonzultace mohou mít mnoho podob. Z pohledu zúčastněných se mohou odehrávat mezi dvěma či více lékaři, nebo mezi lékaři na jedné straně a pacienty na straně druhé. Z hlediska druhu použitého přenosu existuje také mnoho variant. Nejjednodušším a široce využívaným případem je telefonický rozhovor mezi dvěma lékaři k získání druhého názoru. Dalším druhem přenosu je videokonferenční spojení mezi lékařem a pacientem. Využití telemedicínských konzultací se nabízí téměř ve všech lékařských oborech.
Telediagnostika
Telediagnostika umožňuje určení diagnózy u pacienta za pomoci vzdáleného lékaře.
Telemonitoring
Telemonitoring představuje monitorování pacienta, který se nachází v prostředí mimo nemocnici. Proces získávání dat může být manuální, kdy pacient sám zaznamenává sledované údaje (např. hodnoty krevního tlaku) a poté je přenáší počítačovou sítí, nebo kompletně automatizovaný, kdy není potřeba zásah pacienta.
Dostupné technologie dnes nabízejí:
- senzor na zápěstí (měření tepové frekvence)
- senzor dýchání uložený u lůžka (měří pravidelnosti dýchání)
- senzor umístěný na lůžku (měření tepové frekvence, EKG, tělesné teploty)
- senzory rozmístěné v bytě (detekce pohybu)
- senzor na toaletě (měření hmotnosti, tuku, krevního tlaku, tepové frekvence, obsahu cukru v moči, zjišťování přítomnosti albuminu a krve v moči)
- senzory integrované do spodního prádla (měření tepové frekvence, EKG, tělesné teploty, pravidelnosti dýchání)
Telepéče
Telepéče se využívá například u diabetiků. Využívá dat z telemonitorování při poskytování pomoci na dálku.
Teleedukace
Teleedukace znamená vzdělávání pacientů/lékařů na dálku.
Druhy telemedicínských služeb
- hlasové- audio (telefon, hlasové konference)
- obrazové- video (interaktivní televize, videokonference)
- datové- výměna dat, přístup k databázím
Zdroje:
SKALICKÝ, Pavel. Využití telemedicíny v chirurgii [online]. 2009 [cit. 2013-04-30]. Disertační práce. Univerzita Palackého, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Miloslav Duda. Dostupné z: <http://theses.cz/id/wj5gg1/>.
Telemedicína. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Telemedic%C3%ADna
Svobodová Lucie